Návrh harmonizovaného indexu úniků (ztrát) vody – stanovisko EurEau

EurEau podporuje cíl směrnice o pitné vodě (DWD) – snížit úniky vody, ale zdůrazňuje potřebu spolehlivých údajů, které by toto úsilí podpořily. Vzhledem k tomu, že prvním krokem k plánům na snížení úniků vody bude výpočet průměrné míry úniků vody v EU, musí členské státy ve svých zprávách použít stejný ukazatel/index. Tento index by měl být založen na objemových jednotkách, aby jej všichni provozovatelé vodovodů mohli snadno implementovat v časovém rámci daném v DWD.

Úvod

Přepracované znění směrnice o pitné vodě (DWD) z roku 2020 zdůraznilo kontrolu úniků vody jako důležitý nástroj pro řízení udržitelného hospodaření s vodou v členských státech EU. DWD nyní obsahuje obecnou povinnost členských států hodnotit, vykazovat a řešit úniky vody.
EurEau podporuje cíl DWD – snížit úniky vody. Směrnicí je daná povinnost hlásit úniky vody v celé EU od ledna 2026, aby bylo možné posoudit současnou situaci, ale způsob výpočtu není ve směrnici výslovně uveden. Obavou je nejednotná metodika výpočtu průměrné míry úniků vody v EU založená na národním posouzení jednotlivých zemí.
V květnu 2021 EurEau zveřejnila Stručnou zprávu týkající se zásobování pitnou vodou a řízení úniků vody. Zpráva obsahovala podrobnou zpětnou vazbu od provozovatelů vodohospodářských společností z 28 zemí, které došly k závěru, že třeba zavést harmonizační proces, aby bylo dosaženo základní úrovně odhadu úniků vody a jejich srovnatelnosti v jednotlivých zemích.
Tento poziční dokument předkládá doporučení vypracovaná pracovní skupinou EurEau ke sledování úniků vody harmonizovanou metodou měření a vykazování v celé EU od ledna 2026. Navrhovaný rámec je založen na jednoduchých vědeckých pravidlech, spoléhá na minimální technické schopnosti dodavatelů vody a poskytuje srovnatelné informace z různých zemí.
Tento harmonizovaný index má sloužit jako univerzální základ pro porovnání, ale může, a měl by být doplněn o další informace, včetně dalších parametrů podle uvážení členských států. Dokument zahrnuje návrhy zásadních kontextových informací, které umožní smysluplnou interpretaci vykazovaných údajů.

Důvod vzniku dokumentu

Čl. 4 odst. 3 směrnice 2020/2184 (směrnice o pitné vodě (DWD)) zavedl obecnou povinnost členských států posuzovat úniky vody a řešit je. V DWD je požadavek, aby vnitrostátní orgány podávaly zprávy o úrovni úniků vody Evropské komisi od ledna 2026. Podle DWD by tato národní hodnocení měla zahrnovat dodavatele vody dodávající alespoň 10 000 m³ denně nebo zásobující> 50 000 spotřebitelů a měla by vyhodnotit úniky vody „pomocí indexu infrastrukturní ztrátovosti vodovodní sítě (ILI) nebo jiné vhodné metody“.
Komise je poté podle DWD pověřena vypočítat z reportovaných národních hodnocení průměrnou míru úniků v celé EU. Na základě tohoto průměru úniků vody v EU, který bude považován za referenční, má EK do ledna 2028 stanovit prahovou hodnotu pro únik vody. Pokud budou členské státy vykazovat úniky vyšší než průměrné, resp. referenční, budou muset tyto členské státy předložit akční plány ke snížení úniků vody. Dotčené členské státy budou mít dva roky na předložení těchto akčních plánů, tj. nejpozději do ledna 2030.

Proč potřebujeme harmonizované hlášení úniků vody?

Účelem hodnocení a podávání zpráv, jak je uvedeno v DWD, je stanovit prahovou hodnotu pro úrovně úniků na základě průměrné míry úniku v EU vypočítané na základě všech národních posouzení. Pokud Komise neobdrží srovnatelné údaje ze všech členských států, nebude možné vypočítat smysluplný průměr EU nebo porovnat každou vnitrostátní situaci s průměrem EU.
V současné době se metodiky hlášení úniků mezi členskými státy, a v některých případech mezi regiony téhož členského státu, liší: někteří udávají objemové údaje (vyjádřené v m³/km/rok nebo v m³/počet přípojek/rok), někteří procenta (vyjádřené v % vody vstupující do distribuční soustavy), zatímco ostatní využívají ILI index. Je třeba poznamenat, že mezi různými indexy neexistuje žádná lineární nebo jiná spolehlivá korelace.
Je proto nutné dohodnout se na harmonizovaném indexu úniků, který by měly všechny členské státy zahrnout do svých zpráv podle DWD.

Jaký index by měl být použit?

DWD nespecifikuje, jakou jednotku, index nebo metodu vykazování by měly členské státy používat ve svých národních hodnoceních. Článek 4 DWD zmiňuje ILI index jako jednu z možných metod, ponechává také dveře otevřené pro použití „jiné vhodné metody“.
I když EurEau uznává ILI index jako pokročilý a užitečný ukazatel pro hodnocení úrovní úniků vody, není reálné jej používat jako harmonizovaný index pro účely podávání zpráv a stanovování cílů ve všech 27 členských státech v časovém horizontu stanoveném DWD.
Směrnice dává členským státům lhůtu do ledna 2026, aby svá hodnocení sdělily Evropské komisi (EK). Vnitrostátní orgány budou zase muset shromáždit příslušné údaje od provozovatelů pitné vody v průběhu roku 2025. To znamená, že nejnovější údaje za celý kalendářní rok, které budou mít provozovatelé VaK k dispozici pro hlášení budou za rok 2024.
Provozovatelé VaK mají tedy velmi málo času na úpravu zařízení, metod a postupů ke sběru dat ve vazbě na potenciálně nový indexu úniků vody. Při snaze o harmonizaci reportingu, který je povinný dle DWD, je nutné zaměřit se na to, co je společné mezi stávajícími postupy v celé EU.
Ačkoli ILI dnes někteří operátoři v EU používají, vyžaduje to zadání většího množství parametrů než jiné obvyklé metody, zejména provozní tlak, který může být velmi obtížné stanovit harmonizovaným způsobem. To znamená, že přechod od používání tradičních parametrů k používání indexu ILI vyžaduje čas a úsilí. Vzhledem k výše uvedenému časovému rámci není ani pro většinu operátorů proveditelné zavést index ILI za celý rok 2024 srovnatelným a spolehlivým způsobem.

Návrh EurEau na stanovení harmonizovaného indexu 

Navrhujeme následující harmonizovaný index, který by provozovatelé, členské státy a Komise používali pro účely podávání zpráv nařízených směrnicí DWD.

Úroveň úniku by měla být vyjádřena pomocí následujícího objemového indexu: 
voda nefakturovaná m³/ km délky vodovodních řadů / rok
V souladu s metodikou vodní bilance IWA (viz obr.1), definujeme vodu nefakturovanou (VNF) následovně: 
VNF = objem vody vyrobené k realizaci – objem vody fakturované
Objem vody k realizaci se vztahuje k pitné vodě dodávané ke spotřebě.
Délka vodovodních řadů se vztahuje k rozvodné síti pitné vody, s výjimkou přípojek dle definice v normě ISO/DIS 24528.

Vykazování tohoto indexu úniků by mělo být dosažitelné pro všechny dotčené dodavatele pitné vody, protože požadovaná vstupní data běžně shromažďují provozovatelé VaK všech velikostí. Nemusí být používán výhradně, ale musí být vykazován všemi provozovateli VaK a následně členskými státy EU, aby byla zajištěna srovnatelnost údajů reportovaných EK.

Kontextová příloha

Porovnání údajů o únicích mezi různými dodavateli vody a různými členskými státy vyžaduje pochopení kontextu každého dodavatele vody, který údaje vykazuje. Úroveň úniku a indikátor, na kterém navrhujeme založit hlášení, může ovlivnit mnoho faktorů. Navíc ne všichni provozovatelé mají k dispozici stejný typ a množství dat o provozovaných sítích. Zohlednění těchto informací je nezbytné pro umožnění smysluplné interpretace vykazovaných údajů.
Vzhledem k technickým problémům spojenými s měřením fyzických ztrát vody je navrhovaný harmonizovaný index, nebo jakýkoli jiný index úniku vody, pouze zástupným ukazatelem skutečných úniků.
Klasifikace vodní bilance Mezinárodní asociace pro vodu (IWA) (viz obrázek 1 níže) pomáhá rozdělit různé složky dodávky vody na jednotlivé faktory. Oprávněná spotřeba je množství vody, které se dostane do domácností a podniků s oprávněným připojením k síti. V Evropě je spotřeba vody často měřena, ale ne vždy. Může to být také nevyfakturovaný objem vody (měřený nebo neměřený), například při využití havarijními službami nebo samotným dodavatelem vody ve vlastních zařízeních nebo k propláchnutí sítě.
Ztráty vody se dělí na skutečné ztráty, tedy ztráty vody v důsledku úniků, a ztráty zdánlivé: ty mohou vzniknout neoprávněným připojením k síti (krádež vody) nebo z nepřesností měření, které vede k nesrovnalostem mezi objemem vody vykazovaným a účtovaným spotřebitelům a skutečným dodaným objemem.
Úroveň používání jiných senzorů než odběratelských vodoměrů v distribuční síti se v jednotlivých členských státech i mezi jejich provozovateli značně liší. Mnoho provozovatelů proto používá vodu nefakturovanou (VNF) jako zástupný indikátor pro únik, protože to může být jediný spolehlivě měřený indikátor. VNF je rozdíl mezi celkovým objemem pitné vody dodané do distribuční sítě a objemem vody fakturované spotřebitelům. VNF zahrnuje jak změřený objem, tak odhad, pokud některá odběrná místa nejsou opatřena měřidlem.
Příklady, které jsme obdrželi od našich členů, naznačují, že místní podmínky a provozní praxe ovlivňují poměr mezi skutečnými a zdánlivými ztrátami vody a že vždy bude existovat určitá nesrovnalost mezi VNF (námi navrhovaný ukazatel) a skutečnými ztrátami vody. Proto navrhujeme, aby provozovatelé při hlášení svým vnitrostátním orgánům připojili kontextovou přílohu obsahující informace, které provozovatel považuje za relevantní. To může zahrnovat další parametry úniku, jako je index ILI. Členské státy vyzýváme, aby vzaly tento kontext v úvahu při vypracovávání svých vnitrostátních předpisů pro vykazování úniků vody.
Návrhy typu informací, které by měli být uvedeny v kontextové příloze, jsou uvedeny v příloze I tohoto pozičního dokumentu.

Závěr

EurEau vítá novou směrnici o pitné vodě a rozhodnutí řešit ztráty vody v rámci tohoto právního dokumentu. Vnímáme, že je vhodné provádět hlášení úniků vody v celé EU. Věříme ale, že pokud by se použil harmonizovaný index vykazování, který by umožnil smysluplné srovnání mezi členskými státy, efekt by byl daleko větší.
Náš návrh harmonizovaného indexu používá objemový ukazatel, který mohou členské státy a jednotliví dodavatelé vody snadno zavést pomocí nástrojů a technik, které již mají k dispozici. Protože provozní prostředí ovlivňuje úroveň úniku, je důležité si všímat kontextu, aby byla zajištěna přesná interpretace.

Příloha I: Návrhy pro kontextovou přílohu

Poskytování informací v kontextu vykazovaných údajů je nezbytné, aby členské státy a následně i Komise mohly údaje smysluplně interpretovat. Navrhujeme následující, ne zcela vyčerpávající seznam možných informací, které by měly být zahrnuty do přílohy v kontextu vykazovaných indikátorů. Každý provozovatel by se měl svobodně rozhodnout, které relevantní informace zahrne do kontextové přílohy.

Další indexy úniku
Přesto, že je pro výpočet průměrné míry úniků v EU nezbytný harmonizovaný index, další parametry mohou objasnit údaje vyjádřené harmonizovaným indexem. Dodavatelé vody se mohou rozhodnout zahrnout do harmonizovaného indexu další ukazatele úniků, jako je m3/ počet přípojek/rok, ILI nebo jiné.

Délka vodovodní sítě, vodovodního řadu a podklad pro výpočet 
Dodavatelé mohou vody určit, který z níže uvedených případů platí:
1. Systém GIS se používá pro evidenci více než 80 % distribuční sítě.
2. Papírové a/nebo elektronické (Autocad) mapy se používají pro záznam více než 80 % distribuční sítě.
3. Používá se kombinace výše uvedeného, v kombinované úrovni více než 80 %. 
4. Žádná z výše uvedených možností.

Počet přípojek
Pro upřesnění reprezentativnosti měřené spotřeby mohou dodavatelé vody specifikovat počet měřených a neměřených přípojek a také počet smart měřidel (jak je definováno v ČSN EN 14154-4) jako podmnožinu měřených přípojek. 
Může být také žádoucí uvést celkový počet přípojek (měřených nebo neměřených), stručný popis povahy oprávněných neměřených přípojek a způsob řešení neoprávněných přípojek v rámci hodnocení vodní bilance a úniků provozovatele a plánování strategie snižování úniků.

Tlak
Tlak vody v distribuční síti je klíčovým faktorem ovlivňujícím objem úniků vody, což znamená, že informace o tlaku v síti mohou poskytnout užitečný pohled na vykazované údaje o únicích. Dodavatelé vody mohou poskytnout informace o převládajícím tlakovém režimu ve svých sítích jako kontext pro vykazovaný index.

Počet zón 
Dodavatelé vody mohou specifikovat počet samostatně oddělených sledovaných oblastí (zásobních pásem) podílejících se na vykazovaných datech o objemu a délce sítě, pokud je to relevantní pro interpretaci hlášených dat.

Strategie řízení úniků
Očekává se, že aktivní strategie snižování úniků prováděná během referenčního roku do určité míry ovlivní (sníží) úniky. Stručná zpráva o druhu použitých strategií, rozsahu/intenzitě příslušných činností a dosažených výsledcích proto může naznačit vývoj situace v oblasti úniků vody během vykazovaného roku, který by mohl být zkreslen pouze ročními vykazovanými údaji hlavního ukazatele.
Provozovatelé s již nízkou úrovní úniku mohou popsat strategie používané k udržení této nízké úrovně.

Preklad: Ing. Radka Hušková, Pražské vodovody a kanalizace a.s., zástupca SOVAK ČR v EurEau
Článok prevzatý z časopisu Sovak 2/2024