Pojetí ztrát vody v ČR a v Evropě

Cílem všech vodárenských společností je dlouhodobé snižování ztrát vody v trubní síti v maximální možné míře. Provozovatelé vodovodů a kanalizací vaK ČR se touto problematikou dlouhodobě zabývají a v ročním přehledu předávají informace o ztrátách vody Ministerstvu zemědělství. 

Nová Směrnice EP a Rady o jakosti vody určené k lidské spotřebě 2020/2184 se zaměřuje i na tuto oblast v článku 4, odst. 3. Je zde uvedena povinnost členských států sledovat a omezovat úniky vody a hodnotící metoda má být založena na indexu infrastrukturní ztrátovosti vodovodní sítě (infrastructural leakage index, ILI) nebo jiné vhodné metodě. K této problematice aktivně přistoupil i SOVAK ČR tak, aby vykazované ztráty jednotlivých společností mohly být porovnatelné a byly využity většinové zažité postupy vykazování ztrát vody. SOVAK ČR se svými odborníky se podílel na přípravě a zpracování ČSN 75 5020 Vykazování ztrát vody v rozvodné vodovodní síti. Dílem byla tato ČSN přenesena i do prováděcí vyhlášky k zákonu o VaK č. 428/2001 Sb. v platném znění. V ČR se pohybují vykazované ztráty vody v období 2019 až 2022 kolem 15 %, rozpětí ztrát vody v EU v průměru bylo 20–30 % v roce 2020. Je tedy evidentní, že v ČR je věnována vodovodní síti ze strany vodohospodářů vysoká úroveň péče a údržby.

Problematikou vykazování úniků/ztrát vody se zároveň zabývala pracovní skupina vytvořená v rámci EurEau, kde je SOVAK ČR řádným členem. Proběhly dotazníkové akce v rámci všech členů EurEau, které se týkaly aktuálního vykazování ztrát vody v jednotlivých státech, a byla řešena i otázka aplikovatelnosti metody infrastrukturní ztrátovosti vodovodní sítě (ILI index). Po detailním průzkumu a dvouleté diskusi napříč všemi státy EU bylo v listopadu 2023 formulováno a publikováno oficiální stanovisko EurEau – Návrh harmonizovaného indexu úniků (ztrát) vody. Jeho překlad nyní přinášíme.

Radka Hušková
Ilustračné foto: Freepik