Věžový bytový dům s vodojemem

Unikátní věžový vodojem (VVDJ) navržený architektem Petrem Braunerem se právem řadí mezi dominanty města Olomouce. Věžový panelový dům v Nové ulici, postavený v letech 1968–1973, je unikátní svou nástavbovou konstrukcí, a sice vyrovnávacím vodojemem. Konstrukce domu není typicky panelová, jde o železobetonový skelet se základy sahajícími do hloubky 20 metrů. Nezvyklý dojem ze stavby je umocněn ostrým kontrastem mezi průčelím panelového domu „odlehčeným“ lodžiemi a samotnou robustní konstrukcí vodojemu.

Nepřehlédnutelná budova vodojemu poutá pozornost návštěvníků přijíždějících do Olomouce po dálnici od Brna. Stavebně a technicky lze budovu VVDJ č.p. 1017 popsat jako výškovou budovu s 62 bytovými jednotkami v 1.–14. nadzemním podlaží (NP), nad nimiž je v 15.–17. NP umístěn dvoukomorový vodojem o objemu cca 1 000 m3 s trubními rozvody a systémem řízení plnění a vyprazdňování vodojemu.
Vodojem slouží k zásobování vyššího tlakového pásma veřejného vodovodu a jako takový je nedílnou součástí Skupinového vodovodu města Olomouc. V oblasti vyššího tlakového pásma zásobuje zhruba 10 tis. obyvatel a současně je zdrojem vody pro Fakultní nemocnici Olomouc či Aquapark. Funkčnost věžového vodojemu je závislá na objektu čerpací stanice a trafostanice s příslušenstvím situované v uzavřeném areálu zemního vodojemu Tabulový Vrch v blízkosti objektu VVDJ.
V 15. patře se nachází prosvětlený ochoz s výhledem na Olomouc, nad kterým je na železobetonových pilířích umístěn samotný dvoukomorový vodojem. Problém statiky a rovnoměrného zatížení celé konstrukce bytového domu řeší dvě komory vodojemu vložené v sobě, ale přitom na sobě zcela nezávislé. Jsou tvořeny nádržemi čtvercového půdorysu, situovanými jako vnitřní (286 m3) a vnější (634 m3). Od paty bytového domu až po samotnou konstrukci vodojemu jsou v armaturní šachtě umístěny dva výtlaky DN 500 pro plnění vodojemu, dále pak dvě zásobovací potrubí DN 500 přivádějící vodu do města a další potrubí, jako je odpadní a přepadové, zavzdušňovací či odkalovací potrubí. Za zmínku určitě stojí, že voda proudící z a do vodojemu není díky tomu, že v celém objemu potrubí je pouze voda bez vzduchu, vůbec slyšet.
Z ochozu se dá vyjít úzkým točitým schodištěm na střechu celého objektu, nacházející se ve výšce 63 m. Na ploché střeše objektu je umístěna stožárová konstrukce pro antény a vysílače, které provozovatel využívá pro řízení vodohospodářské infrastruktury. Z hlediska řízení provozu VVDJ a manipulace s ovládacími armaturami je uvedený objekt dálkově propojen na centrální vodárenský dispečink v Olomouci, provozovaný MORAVSKOU VODÁRENSKOU, a.s.
Samotný objekt prošel rozsáhlou stavební rekonstrukcí, při které byla kompletně obnovena fasáda včetně výměny výplní otvorů obytné části objektu, došlo i k výměně copilitových prosklených výplní v části vodojemu za okenní výplně a celý objekt tak dostal nový vzhled v odstínu šedobílé. Rekonstruována byla i střecha.
Statutární město Olomouc, jako vlastník celého objektu vč. vodohospodářské části, i provozovatel vodohospodářské části MORAVSKÁ VODÁRENSKÁ a.s., provedly v posledních zhruba deseti letech několik obnovujících oprav souvisejících s vodohospodářskou části objektu, např. sanaci obou komor vodojemu včetně vstupních otvorů do obou komor, utěsnění trubních prostupů, výměnu uzavíracích armatur na vstupu a výstupu a realizaci opatření pro zajištění bezpečného odvedení vody v případě havárie v části vodojemu. Díky tomu unikátní budova, ve které nezasvěcení návštěvníci Olomouce vidí pouze vysoký bytový dům, nadále tvoří neodmyslitelnou součást skupinového vodovodu Olomouc.

Ing. Jan Abrahámek, ředitel regionu Olomouc, MORAVSKÁ VODÁRENSKÁ, a.s.
Článok prevzatý z časopisu Sovak 3/2024, březen 2024, roč.33
Foto: archív časopiu Sovak, Freepik